Maďarsko 2016

Budapešť

S Marií jsme si konečně našly společný čas a po dlouhém dohadování se rozhodly jet do Budapeště na pár dní. Neviděly jsme se 4 roky a tak jsme si hned musely pořídit selfie 😀

Parlament a my

Parlament a my

Ubytovaly jsme se v centru hned u metra. Majitel mluvil anglicky, což bylo super a byl velmi nápomocný. S Marií jsme chtěly jít hrát badminton, tak nám zjistil, kde to přesně je a jak se tam dostaneme. Hostel se jmenuje Oleandr. Odpočívaly jsme u řeky, čekaly na západ slunce, užívaly si volna a nicnedělání. Co jsem nečekala, na přechodu vás každý pustí. Auta prostě pokaždé zastaví, přišlo mi to až neuvěřitelné.

Řetězový most

Řetězový most

Večer jsme se šly podívat trošku po městě a zastavily se u stánků s jídlem. Překvapily mě trdelníky, které stály třikrát víc než u nás. Všude prodávaly klobásy, guláš nebo jinak připravené maso.

Tady si pekli vlastní pity a grilovali

Tady si pekli vlastní pity a grilovali

Spokojeně jsme zalehly, ráno nás čekal dlouhý výlet do termálních lázní Szechenyi. Na mapě to nevypadalo tak daleko a ještě jsme se ztratily trošku. Naše cesta vedla přes Náměstí hrdinů, kde Marie párkrát zapózovala, celý komplex zdokumentovala a pokračovaly jsme dál.

Párty na balkóně

Párty na balkóně

široko daleko nebylo žádné WC

široko daleko nebylo žádné WC

Dorazily jsme do lázní kolem 11. hodiny a slunce začalo pořádně pálit. Zaplatily jsme vstupné a spolu s ostatními návštěvníky vlezli do 39 stupňové vody. Nejprve to byla pohoda, člověk si říká, jooo, tady bych mohla zůstat celý den. Ale venku se oteplovalo a voda byla pořád stejně vařící. Vydržela jsem ve vodě jen chvíli. Pozorovaly jsme lidi, byla to docela sranda. Prostory lázní vypadaly jak ze starých filmů. Velmi čisté bazény, milý personál, kromě slečny na pokladně.

Krásná žlutá budova lázní Szechenyi

Krásná žlutá budova lázní Szechenyi

Velmi nás to zmohlo a tak jsme si daly dvacet v parku hned u lázní. V Budapešti je spousta čistých parků. Vydaly jsme se na obhlídku hradu Vajdahunyadu. Zvenku velmi malebný pohádkový hrad, dovnitř jsme nešly 😀

No není krásný?

No není krásný?

Po cestě zpátky jsme omrkli dům opery, dům teroru a baziliku sv. Štěpána. Budapešť je velmi podobná Praze, je ale mnohem větší, možná i trošku dražší, lidé příjemnější. Zmrzlinu mají skvělou.

Bazilika sv. Štěpána

Bazilika sv. Štěpána

Opera

Opera

Pro ten den jsme viděly vše, co jsme chtěly, opět jsme si šly dát dvacet, tentokrát do hostelu, najedly se a na večer jsme šly zase na jídlo 😀 Potřebovaly jsme nabrat síly na další den, čekaly nás menší výstupy kopců. Jako první přišel na řadu Královský palác a rybářská bašta, odkud byl nádherný výhled na řeku a parlament. Ve většině případů jsme chodily všude pěšky, protože jsme měly hodně času a vzdálenosti památek byly v přiměřené vzdálenosti na chození.

Matyášův chrám

Matyášův chrám

Rybářská bašta

Rybářská bašta

Jako druhý výstup jsme si vybraly kopec Gellert s pomníkem a opět krásným, trochu jiným výhledem na město s řekou. Byl to opravdu strmý kopeček, odpočinuly jsme si na plácku, daly si sváču, na chvíli zavřely očka. Počasí se opravdu vydařilo.

Svatý Gellert cca ve čtvrtině kopce

Svatý Gellert cca ve čtvrtině kopce

Pomník na vrcholku

Pomník na vrcholku

Vrch Gellert s výhledem

Vrch Gellert s výhledem

Poslední den jsme jely na badminton, trošku nám dalo problém najít přímo tu halu. Nakonec jsme ji ale našly a hoďku si zahrály. Venku foukal trošku větřík. Ještě nám zbývalo pár míst, kde jsme ještě nebyly. Jedním z nich byl parlament, který jsme už z dálky viděly. Tramvají jsme kolem něj projížděly, vypadá jak katedrála. To byla naše první jízda tramvají, jely jsme se podívat na ostrov, který je středobodem aktivních lidí a sportovců. Kolem celého ostrova je vedená trať pro běžce. Nebýt tak unavené, určitě bychom se k nim přidaly.

Parlament z blízka

Parlament z blízka

Pak už jsme se jen musely rozloučit jak spolu, tak s Budapeští. Marie brzy ráno letěla zpět do Francie a já metrem na autobus domů. Budapešť můžu doporučit, řekla bych že 3 dny jsou optimální. Všechno by se sice dalo stihnout mnohem rychleji, ale to není potřeba, my jsme si to užily se vším tím odpočinkem v parcích.

Balaton

A abych si neodškrtla jednu zemi jen tím, že jsem navštívila hlavní město. Jako malá jsem byla u jezera Balaton. Fotky odtamtud sice žádné nemám, ale dětskýma očima mi to přišlo jako velký rybník s blátem na dně. Není tam ledajaké bahno, ale černé. Rostou tam kytky a bojíte se, že se do nich zamotáte a utopíte se. 😀 Když teď koukám na fotky na internetu, vůbec to nevypadá jako to místo, kde jsem byla.

Copyright © 2021 Hostelka.   Nová česká moderní a alternativní encyklopedie Wikina.   Založeno na šabloně Panorama od ThemocracyThemocracy