Thajsko 2015

Nejlepší vzpomínkou na Thajsko jsou nudle Pad Thai. Moje první jídlo v Asii a asi jediné, které jsem jedla. 😀
Noční trhy s jídlem a suvenýry, buddhové, občas i smrad, bordel.

Pad Thai

Pad Thai

Thajsko je první zemí, kterou jsem navštívila v Asii. Zažila jsem kulturní šok. První dva dny jsem nic nejedla, protože se mi tam nic nelíbilo a byla jsem unavená. Ani jsem nevěděla, kam pojedu a co budu dělat. Po několika měsících nepřetržité práce s pár dny volna jsem neměla čas a ani energii vymýšlet plán cesty. Mým hlavním úkolem první den bylo najít ubytování. Po čtyřech hodinách jsem ho konečně našla a šla spát. Dokonce jsem ukecala i cenu – moje první smlouvání v Asii.

Ayutaya

ayutaya-tri-pagody

Ráno jsem prozkoumávala průvodce a rozhodovala se, jestli pojedu na sever nebo na jih za mořem. I když mě to k moři táhlo, vyhrál sever. A protože bylo už docela pozdě na delší cesty, jela jsem jen pár hodin do Ayutaye. Najít místo k bydlení byl opět oříšek. Staré chrámové město bylo pěkné. Hlava buddhy tam zarostla do kořenů stromu. V noci u hotelu gdákal nějaký pták nebo možná i jiné zvíře a nedalo se spát.

ayutaya-hlava

Chiang Mai

Další den jsem vyrazila opět vlakem, tentokrát nočním třetí třídou. Celou cestu jsem se mačkala na sedátku s dalšími lidmi a zase se vůbec nevyspala. Dorazila jsem do Chiang Maie kolem páté hodiny ráno a nevěděla moc, co dělat. Znala jsem směr a tím jsem se dala. Dostala jsem se na rozcestí, kde byl chrám. Nějakým zázrakem jsem se připojila i na wifi a zjistila, že jsem asi tak 100 metrů od mého hostelu. Bohužel byl ještě zavřený a tak jsem se šla podívat do chrámů, které otevíraly v šest.

chiang-mai-chram-mesto

Zkoukla jsem je celkem rychle a počkala u hostelu, až se otevře. Naštěstí mě slečna na recepci ubytovala dřív a já si mohla schrupnout. Další den jsem se vydala ještě se dvěma Němci do chrámu Doi Suthep na hoře. Zážitkem byla cesta nahoru a dolů v minibusu, který do kopce předjížděl na plné čáře a do zatáček. Výšlap do schodů, zaplacení vstupného a jsem tam. Celopozlacený chrám a u něj davy Thajců, protože byl víkend.

doi-suthep-chram

Město Chiang Mai je známé spoustou chramů a opravdu na každém rohu najdete minimálně jeden.

trpytici-se-buddha-chiang-mai

Večer jsme šli společně na obrovský noční trh, kde jsem právě jedla Pad Thai. Prodávali tam i čínské jídlo a brouky a dělali se tam thajské masáže.

Pai

pai-vyhled

Cestu už jsem si přibližne naplánovala a vyrazila jsem minibusem směr Pai. Malé i docela turistické městečko. Ještě večer jsem si vylezla k buddhovi na kopec s krásným výhledem, kousíček mě svezl jeden kluk, tak to bylo fajn. 😀

pai-buddha

V hostelu jsem konečně začla komunikovat s ostatníma. Poznala jsem tam Švýcarku Iris a společně jsme jeli na výlet na skútrech ke kaňonu a na vyhlídku a k vodopádům a k mostu. Byl to velmi povedený a krásný den.

pai-kanon

Shukotai

Zpátky do Chiang Maie jsem jela levnější a pomalejší místní dopravou, která nebyla nijak extra pohodlná, ale dostala mě na místo. V atobuse jsem se začla bavit s pár lidmi a šli jsme všichni do indické restaurace na večeři. Ubytovala jsem se ve stejném hostelu a ráno v 5 už jsem byla zase ve vlaku.

shukothai

Jela jsem pár hodin do Shukotaie, kde byly další starodávné chrámy. Z vlakového nádraží se muselo na autobusové, kde stály taxíky a chtěly nehorázné peníze za odvezení do města. Bylo mi divný, že by se tam nedalo dostat nijak pěšky, když to na mapě vypadalo jako kousíček. Po hodinovém hledání jsem našla cestu označenou nějakými nápisy a zákazy. Přesto jsem tam šla, vypadalo to spíš jako bohatá čtvrť, ale po asi třech kilometrech jsem se dostala do centra města. Ale najít můj hostel trvalo další půl hodinu. Když mi ukázali pokoj, tak ne že bych se zděsila, ale sympatické mi to taky zrovna dvakrát nebylo. V noci jsem měla kočičí návštěvu a kdo mě zná a ví jak moc se bojím v noci a ještě k tomu sama na pokoji. Málem jsem dostala infarkt. Jinak ty chrámy byly docela fajn, ale bylo to hodně podobné Ayutaye.

Cesta na jih

Po návratu do Bangkoku jse si ještě udělala zajížďku vlakem do Kanchanaburi, kde je známá vlaková stezka po mostě, při jehož stavbě zahynulo desítky tisíc stavitelů/otroků.

kanchanaburi-vlak

Jako v každém vlaku, i v tomto nechyběl prodavač jídla. Většinou si cestující nic moc nekupovali, ale tyhle donuty a lívance zmizly hned.

kanchanaburi-prodavajici

V samotném městě Kanchanaburi nebylo moc k vidění. Leda muzeum z války, o které jsem neměla zájem. Večer opět proběhl noční trh, kde jsem se setkala se dvěma Němci z vlaku. Kamarád mi povídal o parku Erawan s vodopády, že bych se tam měla jet určitě podívat. Už jsem se chystala zpět do Bangkoku, když v tom se mě recepční zeptala, jestli už jsem v tom parku byla. Řekla jsem jí, že ne, že nevím, jak se tam dostat. Ukázala mi jízdní řád autobusu, který jede přímo do parku a jelo mi to za pět minut. Půlminutové rozmýšlení a dobíhám na autobus, nasedám a jedu do parku.

Stálo to za to.

Stálo to za to.

Jsem zpátky v Bangkoku a čekám na letišti na Verču a jejího bráchu Marka. Při nákupu letenek na Phuket mi paní u kasy řekla, že na kartě nemám žadné peníze. Dalších pár dní jsem z toho byla vyřízená, nakonec se ukázalo, že v Thajsku moc MasterCard neberou a že je vše v pořádku. Na Phuketu ve městě kromě jedné uličky bylo liduprázdno.

phuket

Půjčili jsme si skútry a jeli na pláž. Dali jsme si tam kokosové ořechy. Ta kokosová voda je zvláštní.

Koh Phi Phi

Pláž z filmu Pláž

Pláž z filmu Pláž

Trajektem jsme se přepravili na Koh Phi Phi, malinko večírkový ostrov. Byla tam krásná vyhlídka a pláž. Verča si tam fotila naší superchatku až z ní spadla. Všechno vypadalo, že to proběhne v pohodě. Ale né, šváb mi tam leze po dece. Ječely jsme hodně dlouho a ještě dýl jsme ho hledaly. Já ho zabíjet nechtěla, a tak se toho zhostila má skvělá spolubydlící. Na verandě visela houpací síť. Všude a pořád bylo ohromné množství komárů. Každý večer se na pláži koná párty s ohňovou show a mraky opilých turistů. Na vyhlídku to bylo gazilion schodů, ale výhled stál za to.

koh-phi-phi

Přemluvila jsem Verču i Marka, abychom se šli podívat na jinou pláž. Daleko to nebylo, ale terén byl dost divoký a bylo vedro.

phi-phi-dzungle

Když už jsme se cachtali v moři, přišla otázka, jak odtud. Pěšky se nám už tolik nechtělo, a tak jsme jeli lodí. Jsem ráda, že šli se mnou.

ostrov-phi-phi

Koh Lanta

Další destinací byl ostrov Koh Lanta. Shodli jsme se, že jsou tam nejmilejší lidi. Všichni nás tam zdravili a usmívali se. V našem hotelu se nám spíš smáli než usmívali, ale bylo to tam supr.

koh-lanta

Šli jsme na výlet k vodopádu, kde se Verča trošku rozsekala o kořeny.

koh-lanta-vodopad

Naštěstí se nikdy nevztekala a chytala záchvaty smíchu. V pokoji na hotelu chtěla zhasnout světlo a čudlík zhasínače prostě odšroubovala. Hahaha, pořád se tomu směju. Nemohly jsme ani popadnout dech, jak jsme se řehtaly.

Koh Samui

Po pár dnech jsem se už sama přesunula na ostrov Koh Samui, kde jsem strávila 5 dní, vykoupat jsem se šla až poslední den.

hodneruka-bohyne

Jela jsem na půldenní tour, kde jsem se seznámila se dvěma Angličany a Němkou, se kterými jsem pak trávila volné chvíle.

nejkrasnejsi-chram

Koh Tao

Dostala jsem se i na ostrov Koh Tao. Všechny ostrovy vypadají nakonec stejně, takže jsem ho mohla klidně vynechat. Šla jsem jen vyšplhat kopec a podívat se na západ slunce s jedním Belgičanem.

koh-tao-cesta

Bangkok

Vrátila jsem se do Bangkoku, autobusem jsme dorazili kolem 4. hodiny ranní a já vůbec nevěděla, co budu dělat. Šla jsem tedy asi 8 kilometrů pěšky k mýmu hostelu, který byl zavřený. Po cestě jsem prošla květinovým trhem. V pokoji jsem se seznámila s Ricardem a tak nějak on vytáhl mě nebo já jeho do města. Jediné, co jsem do té doby neviděla, byla Kao San Road, která mě maličkato zklamala.

kao-san-road

Copyright © 2021 Hostelka.   Nová česká moderní a alternativní encyklopedie Wikina.   Založeno na šabloně Panorama od ThemocracyThemocracy